← Zpět na hlavní stránku slovníku
Rozlišení displeje
Rozlišení displeje udává počet pixelů (obrazových bodů), které obrazovka obsahuje, a je vyjádřeno jako šířka × výška (např. 1920 × 1080). Vyšší rozlišení znamená ostřejší a detailnější obraz, ale také vyšší nároky na výkon grafické karty a vyšší spotřebu energie.
Pro notebooky jsou běžná rozlišení od základního HD až po 4K. Optimální rozlišení závisí na velikosti displeje a účelu použití notebooku. Vyšší rozlišení je výhodné zejména pro práci s textem, grafikou a sledování videí, ale může vést k horší čitelnosti některých aplikací, pokud nemají dobrou podporu škálování.
HD rozlišení
HD (High Definition) rozlišení, označované také jako 720p, má 1280 × 720 pixelů. V současnosti se u notebooků používá zřídka, typicky jen u nejlevnějších modelů s úhlopříčkou do 14 palců.
Varianta HD+ má rozlišení 1600 × 900 pixelů a představuje kompromis mezi základním HD a Full HD. Toto rozlišení může být vhodné pro 14″ notebooky s důrazem na výdrž baterie, ale nedoporučuje se pro práci s textem nebo grafikou, kde je vyžadována vyšší ostrost.
Full HD rozlišení
Full HD rozlišení, známé také jako 1080p, má 1920 × 1080 pixelů. Jedná se o nejběžnější rozlišení u současných notebooků a představuje dobrý kompromis mezi kvalitou obrazu, výkonem a výdrží baterie.
Full HD je vhodné pro většinu běžných úloh včetně sledování filmů, práce s textem a méně náročných her. U notebooků s úhlopříčkou 15,6″ a vyšší poskytuje dostatečnou ostrost pro komfortní práci, zatímco u menších notebooků (13-14″) nabízí velmi ostrý obraz díky vyšší pixelové hustotě.
QHD rozlišení
QHD (Quad HD) nebo také WQHD (Wide Quad HD) rozlišení má 2560 × 1440 pixelů, což je čtyřnásobek HD rozlišení. Tento formát poskytuje výrazně ostřejší obraz než Full HD a stává se stále populárnějším u prémiových notebooků a herních modelů.
QHD rozlišení nabízí dobrý poměr mezi kvalitou obrazu a náročností na hardware. Je vhodné pro kreativní práci, profesionální použití a náročnější hry. U tohoto rozlišení je často žádoucí vyšší obnovovací frekvence (144 Hz a více), zejména pro herní notebooky.
4K rozlišení
4K rozlišení, označované také jako UHD (Ultra HD), má 3840 × 2160 pixelů, což je čtyřnásobek Full HD. Představuje nejvyšší běžně dostupné rozlišení u notebooků a nabízí extrémně detailní a ostrý obraz.
4K displeje jsou vhodné pro profesionální práci s grafikou, videem a fotografiemi, kde je důležitá přesnost a detaily. Nevýhodou je vyšší spotřeba energie, která může zkrátit výdrž na baterii až o 20-30% oproti Full HD, a vyšší nároky na výkon grafické karty. Při běžném použití nemusí být rozdíl oproti QHD příliš patrný, zvláště u menších úhlopříček (13-15″).
Poměr stran
Poměr stran určuje vztah mezi šířkou a výškou displeje. U notebooků se nejčastěji setkáme s poměrem 16:9 (širokoúhlý formát), který je optimalizovaný pro sledování filmů a obsahu ve formátu širokoúhlé televize.
V poslední době roste popularita poměru 16:10 (nebo 8:5), který poskytuje o něco vyšší displej vhodný pro práci s dokumenty a webovými stránkami. U profesionálních a prémiových notebooků se můžeme setkat i s poměrem 3:2, který nabízí ještě větší výšku displeje oceňovanou při práci s textem, tabulkami nebo kódováním. Notebooky s tímto poměrem stran nabízí například Microsoft (řada Surface) nebo Apple (MacBook).
Typy panelů
Typ panelu určuje technologii, kterou je displej vyroben, a má zásadní vliv na kvalitu obrazu, pozorovací úhly, přesnost barev a odezvu. Nejběžnějšími typy panelů u notebooků jsou TN, IPS, VA a OLED.
Každý typ panelu má své výhody a nevýhody, a výběr závisí na prioritách uživatele – zda je důležitější rychlost odezvy, věrnost barev, pozorovací úhly nebo kontrast. Typ panelu často není přímo uváděn v základních specifikacích notebooku, ale je důležitým faktorem pro kvalitu zobrazení.
Panel IPS
IPS (In-Plane Switching) panely jsou nejrozšířenějším typem displejů ve středních a vyšších třídách notebooků. Jejich hlavní předností jsou výborné pozorovací úhly (až 178°), přesná reprodukce barev a dobrý jas.
IPS panely typicky nabízejí lepší barevný gamut než TN panely, a proto jsou preferovány pro kreativní práci. Jejich nevýhodou může být vyšší doba odezvy (obvykle 4-5 ms), což může být patrné u rychlých her, a nižší kontrast ve srovnání s VA nebo OLED panely. Existují i rychlejší varianty jako Nano IPS, které nabízejí lepší odezvu pro herní použití.
Panel TN
TN (Twisted Nematic) panely jsou nejstarším a nejlevnějším typem LCD displejů. Jejich hlavní výhodou je velmi rychlá doba odezvy (1-2 ms), která je oceňována zejména u herních notebooků, a nízká cena.
Nevýhodou TN panelů jsou omezené pozorovací úhly (zejména ve vertikální rovině), horší reprodukce barev a nižší kontrast. Při pohledu z úhlu dochází k výrazné inverzi barev a poklesu jasu. V současnosti se TN panely používají převážně u levnějších notebooků nebo specializovaných herních modelů, kde je klíčová rychlost odezvy.
Panel VA
VA (Vertical Alignment) panely představují kompromis mezi TN a IPS technologiemi. Jejich největší předností je vysoký kontrast (typicky 3000:1 až 5000:1), který zajišťuje hluboké černé a živé barvy.
VA panely mají lepší pozorovací úhly než TN, ale horší než IPS. Jejich doba odezvy bývá vyšší (4-8 ms), což může vést k rozmazání pohyblivého obrazu. U notebooků se s VA panely setkáme méně často než s IPS nebo TN, častěji jsou používány u externích monitorů. VA panely jsou dobrou volbou pro sledování filmů a běžnou práci, kde oceníte vyšší kontrast.
Panel OLED
OLED (Organic Light Emitting Diode) panely představují prémiovou technologii, která se od LCD (IPS, TN, VA) liší principiálně. Každý pixel svítí samostatně a může být zcela vypnutý, což umožňuje dokonalou černou a nekonečný kontrast.
Přednosti OLED displejů zahrnují vynikající reprodukci barev s širokým barevným gamutem, perfektní pozorovací úhly, extrémně rychlou dobu odezvy (méně než 1 ms) a možnost velmi tenkého provedení. Nevýhodami jsou vyšší cena, potenciální vypalování statického obrazu (burn-in) při dlouhodobém zobrazení stejného obsahu a nižší maximální jas v porovnání s nejlepšími LCD panely. OLED displeje se vyskytují především u prémiových notebooků a jsou ideální pro práci s grafikou, sledování filmů a hraní her.
Obnovovací frekvence
Obnovovací frekvence udává, kolikrát za sekundu se obraz na displeji aktualizuje, a měří se v hertzech (Hz). Vyšší obnovovací frekvence zajišťuje plynulejší pohyb na obrazovce, což je patrné zejména při hraní her, scrollování webových stránek nebo při práci s animacemi.
Standardní notebooky mají typicky obnovovací frekvenci 60 Hz, což je dostačující pro běžnou práci a sledování videí. Herní a prémiové modely nabízejí vyšší hodnoty – 120 Hz, 144 Hz, 165 Hz, 240 Hz nebo dokonce 360 Hz. Při obnovovací frekvenci 144 Hz a vyšší je rozdíl v plynulosti pohybu zřetelně viditelný, zejména u rychlých her a při běžné navigaci systémem.
Pro plné využití vysoké obnovovací frekvence je třeba, aby hardware notebooku (zejména grafická karta) byl schopen generovat odpovídající počet snímků za sekundu. Technologie jako G-Sync nebo FreeSync synchronizují obnovovací frekvenci displeje s počtem generovaných snímků pro optimální plynulost.
Doba odezvy
Doba odezvy je čas, který pixel potřebuje ke změně barvy, nejčastěji měřeno jako přechod z šedé do šedé (GtG – Grey to Grey). Udává se v milisekundách (ms) a nižší hodnota znamená rychlejší odezvu, méně duchů (ghosting) a rozmazání pohybu.
Různé typy panelů mají odlišné typické doby odezvy: TN panely jsou nejrychlejší (1-2 ms), IPS jsou středně rychlé (4-5 ms, u herních modelů i méně), VA panely jsou obvykle nejpomalejší z LCD technologií (4-8 ms) a OLED nabízí nejrychlejší odezvu (méně než 1 ms).
Doba odezvy je důležitá především pro hraní rychlých her a práci s dynamickým obsahem. Pro běžné použití a kancelářskou práci je i pomalejší odezva dostačující. Je třeba poznamenat, že výrobci často uvádějí nejlepší možné hodnoty, kterých lze dosáhnout pouze za specifických podmínek, takže reálná odezva může být horší než uváděná.
Barevný gamut
Barevný gamut označuje rozsah barev, které je displej schopen zobrazit. Širší gamut znamená, že displej dokáže zobrazit více barevných odstínů, což je důležité zejména pro kreativní profesionály pracující s grafikou, fotografiemi nebo videem.
Barevný gamut se měří a vyjadřuje jako procentuální pokrytí standardizovaných barevných prostorů, jako jsou sRGB, Adobe RGB nebo DCI-P3. Běžné notebooky pokrývají přibližně 60-70% sRGB, střední třída 95-100% sRGB a profesionální modely mohou dosahovat 100% sRGB, 95-100% DCI-P3 nebo přes 90% Adobe RGB.
Pro běžné použití je dostačující pokrytí sRGB kolem 95-100%. Pro profesionální práci s fotografiemi je žádoucí vysoké pokrytí Adobe RGB, zatímco pro video produkci je důležité pokrytí DCI-P3. Širší gamut však neznamená automaticky lepší zobrazení – pro přesnou reprodukci barev je neméně důležitá přesnost kalibrace barev.
Pokrytí sRGB
sRGB (standard RGB) je nejrozšířenější barevný prostor používaný na webu, v běžných aplikacích a většině spotřební elektroniky. Pokrytí sRGB vyjadřuje, jakou část tohoto standardního barevného prostoru dokáže displej zobrazit, a udává se v procentech.
Pro notebooky určené k běžnému použití, kancelářské práci a nenáročné grafice je doporučeno pokrytí alespoň 95% sRGB. Nižší hodnoty mohou vést k nevýrazným nebo nepřesným barvám. Většina kvalitních notebooků střední třídy dnes nabízí 95-100% sRGB, zatímco levnější modely se mohou pohybovat kolem 60-70%. Vysoké pokrytí sRGB je základem, ale pro profesionální práci s grafikou může být vyžadováno i pokrytí širších barevných prostorů.
Pokrytí Adobe RGB
Adobe RGB je širší barevný prostor než sRGB, používaný především v profesionální fotografii a tisku. Zahrnuje více sytých zelených a tyrkysových odstínů, což je důležité pro přesnou reprodukci přírodních scenérií a některých tiskových procesů.
Běžné notebooky pokrývají pouze 50-60% Adobe RGB, středně kvalitní modely dosahují 70-75% a pouze špičkové profesionální notebooky nabízejí 90-100% pokrytí. Pro fotografy, grafiky a profesionály pracující s tiskem je vysoké pokrytí Adobe RGB důležité. Displeje s vysokým pokrytím Adobe RGB jsou obvykle dražší a často se vyskytují pouze u specializovaných řad notebooků zaměřených na kreativní profesionály.
Pokrytí DCI-P3
DCI-P3 je barevný prostor původně vyvinutý pro digitální film a kino projekci, který se stal důležitým standardem pro HDR video obsah. Oproti sRGB nabízí širší gamut zejména v červených a zelených tónech, což vede k živějším a realističtějším barvám.
Pokrytí DCI-P3 je důležité pro profesionály pracující s videem, filmovou produkcí nebo aplikacemi využívajícími HDR. Běžné notebooky pokrývají 45-60% DCI-P3, lepší modely střední třídy kolem 70-80% a prémiové nebo profesionální notebooky mohou dosáhnout 95-100%. Vysoké pokrytí DCI-P3 je často spojeno s podporou HDR a je žádoucí při sledování moderního video obsahu nebo hraní her s HDR.
Podpora HDR
HDR (High Dynamic Range) je technologie, která umožňuje zobrazit širší rozsah jasů a barev pro realističtější a dynamičtější obraz. Na rozdíl od standardního SDR (Standard Dynamic Range) mohou HDR displeje zobrazit jasnější bílou, tmavší černou a více detailů v světlých i tmavých částech obrazu.
U notebooků se setkáváme s různými úrovněmi HDR podpory, od základní HDR10 až po DisplayHDR certifikace s různými úrovněmi jasu (DisplayHDR 400, 500, 600, 1000). Pro skutečný HDR zážitek je důležitý vysoký maximální jas (alespoň 400-500 nitů), dobrý kontrast a široký barevný gamut s pokrytím alespoň 90% DCI-P3.
Je třeba poznamenat, že mnoho notebooků s „podporou HDR“ nesplňuje tyto požadavky a nabízí pouze softwarovou emulaci HDR nebo základní kompatibilitu s HDR signálem, ale bez skutečných výhod HDR zobrazení. Nejlepší HDR zážitek poskytují OLED displeje nebo kvalitní Mini-LED notebooky s lokálním stmíváním.
Jas displeje
Jas displeje určuje, jak světlý může obraz být, a měří se v kandelách na metr čtvereční (cd/m²) neboli nitech (nits). Vyšší hodnota jasu je důležitá zejména při používání notebooku venku nebo v jasně osvětleném prostředí.
Běžné notebooky nabízejí maximální jas kolem 250-300 nitů, což je dostačující pro vnitřní použití. Pro komfortní práci v různých podmínkách je vhodný jas alespoň 300-350 nitů. Prémiové modely mohou dosahovat 400-500 nitů, a některé špičkové notebooky určené pro venkovní použití nebo profesionální práci s HDR nabízejí jas 600-1000 nitů nebo i více.
Kromě maximálního jasu je důležitá i jeho rovnoměrnost napříč celou plochou displeje a možnost nastavení nízkého jasu pro komfortní práci ve tmě. Automatické přizpůsobení jasu okolnímu osvětlení může výrazně zvýšit uživatelský komfort a šetřit baterii.
Kontrast
Kontrast vyjadřuje poměr mezi nejjasnějším bílým a nejtmavším černým bodem, který je displej schopen zobrazit. Vyšší kontrast znamená hlubší černou a větší rozdíl mezi tmavými a světlými částmi obrazu, což vede k většímu vizuálnímu dopadu a lepší čitelnosti obrazu.
Různé technologie displejů mají odlišné kontrastní poměry: TN panely typicky nabízejí nejnižší kontrast (600:1 až 1000:1), IPS panely střední (1000:1 až 1500:1) a VA panely vysoký (3000:1 až 5000:1). OLED displeje mají teoreticky nekonečný kontrast, protože mohou vypnout jednotlivé pixely a dosáhnout tak dokonalé černé.
Vyšší kontrast zlepšuje zážitek při sledování filmů, hraní her a přispívá k lepší čitelnosti textu. Je však třeba poznamenat, že mnoho výrobců uvádí statický kontrastní poměr, který může být v reálných podmínkách nižší, zejména při vyšším jasu displeje.
Antireflexní povrch
Antireflexní (matný) povrch je speciální úprava displeje, která rozptyluje odlesky a snižuje odrazy okolního světla. Tím zlepšuje čitelnost obrazu v prostředí s intenzivním osvětlením, jako jsou venkovní prostory nebo jasně osvětlené kanceláře.
Výhodou antireflexního povrchu je vyšší komfort při dlouhodobé práci a snížení únavy očí způsobené sledováním odlesků. Nevýhodou může být mírné snížení kontrastu a sytosti barev, a někdy i jemně zrnitý vzhled obrazu způsobený strukturou matné vrstvy.
Antireflexní povrch je preferován především pro pracovní a studentské notebooky, které jsou často používány v různých světelných podmínkách. Pro profesionální práci s grafikou a videoeditory je třeba vybírat modely s kvalitním antireflexním povrchem, který minimálně zkresluje barvy.
Lesklý povrch
Lesklý (také označovaný jako „glossy“) povrch displeje používá leštěnou nebo skleněnou vrstvu, která nabízí vyšší kontrast, sytější barvy a ostřejší obraz ve srovnání s antireflexními displeji.
Hlavní nevýhodou lesklých displejů je jejich náchylnost k odleskům a zrcadlení okolního světla, což může výrazně zhoršit čitelnost obrazu při použití v jasném prostředí nebo venku. Také jsou náchylnější k zachycování otisků prstů a vyžadují častější čištění.
Lesklé displeje jsou často používány u notebooků zaměřených na multimédia, kreativní práci a herní modely, kde je důležitá vizuální přitažlivost a přesnost barev. Některé notebooky používají kompromisní řešení v podobě polomatných povrchů nebo antireflexních vrstev na lesklém podkladu, které se snaží kombinovat výhody obou přístupů.
Dotyková obrazovka
Dotyková obrazovka umožňuje přímou interakci s obsahem pomocí prstů nebo stylusu, bez nutnosti používat myš nebo touchpad. U notebooků se setkáváme s různými typy dotykových displejů, nejčastěji s kapacitní technologií s podporou multi-touch (více dotyků současně).
Výhodou dotykových displejů je intuitivní ovládání zejména při kreslení, editaci fotografií nebo prohlížení webu. Dobře fungují v kombinaci s operačními systémy optimalizovanými pro dotyk, jako je Windows 10/11 nebo ChromeOS. Nevýhodami jsou vyšší cena, vyšší spotřeba energie, často lesklý povrch náchylný k otiskům prstů a v některých případech mírně nižší kvalita obrazu způsobená dodatečnou dotykovou vrstvou.
Notebooky s dotykovými displeji zahrnují běžné modely s pevným pantem, konvertibilní zařízení s otočným pantem (2v1), které lze používat v režimu tabletu, a modely s odnímatelnou klávesnicí. Pro kreativní profesionály je důležitá podpora aktivního stylusu s rozpoznáváním tlaku, náklonu a rychlé odezvy.
Pixelová hustota
Pixelová hustota, měřená v pixelech na palec (PPI – Pixels Per Inch), vyjadřuje, kolik obrazových bodů je na jeden palec (2,54 cm) displeje. Vyšší hodnota PPI znamená ostřejší obraz, menší viditelnost jednotlivých pixelů a lepší čitelnost textu.
Pixelová hustota je výsledkem kombinace rozlišení a fyzické velikosti displeje. Například 15,6″ notebook s Full HD rozlišením má přibližně 141 PPI, zatímco stejně velký notebook s 4K rozlišením dosahuje 282 PPI. U menších notebooků je při stejném rozlišení pixelová hustota vyšší – 13,3″ Full HD displej má přibližně 166 PPI.
Pro běžné použití je dostatečná hodnota kolem 140-160 PPI, která zajišťuje dobrou čitelnost textu. Vyšší hodnoty nad 200 PPI jsou vhodné pro práci s grafikou, fotografiemi a detailním zobrazením. Je však třeba vzít v úvahu, že vyšší pixelová hustota může vyžadovat škálování v operačním systému, což nemusí být optimálně podporováno ve všech aplikacích.
Kalibrace barev
Kalibrace barev je proces úpravy nastavení displeje tak, aby zobrazoval barvy co nejpřesněji podle standardizovaných barevných prostorů. Kvalitně kalibrovaný displej je zásadní pro profesionální práci s grafikou, fotografiemi, videem nebo tiskem.
Důležitými parametry kalibrace jsou přesnost barev (delta E, kde nižší hodnota znamená přesnější reprodukci), vyvážení bílé (teplota barev, obvykle cíleno na 6500K), gamma (ideálně 2.2) a linearita odezvy napříč celým jasovým spektrem.
Některé profesionální notebooky jsou kalibrovány již z výroby a dodávány s certifikátem kalibrace. U ostatních modelů je možné provést kalibraci pomocí specializovaného hardwaru (kolorimetr, spektrofotometr) a softwaru. Pokud pracujete profesionálně s barvami, je důležité vybírat notebooky s displejem podporujícím hardwarovou kalibraci a s kvalitním IPS nebo OLED panelem s širokým barevným gamutem.
Technologie G-Sync
G-Sync je proprietární technologie společnosti NVIDIA, která synchronizuje obnovovací frekvenci displeje s počtem snímků za sekundu generovaných grafickou kartou. Tím eliminuje trhání obrazu (screen tearing) a snižuje zadrhávání (stuttering), které vzniká při nesouladu mezi FPS a obnovovací frekvencí.
Na rozdíl od tradiční V-Sync, která omezuje FPS na pevnou hodnotu (60, 144 Hz apod.), G-Sync umožňuje dynamické přizpůsobení obnovovací frekvence displeje aktuálnímu výkonu grafické karty. Výsledkem je plynulejší obraz zejména v náročných herních scénách, kde FPS často kolísá.
G-Sync vyžaduje kompatibilní grafickou kartu NVIDIA a certifikovaný displej s integrovaným G-Sync modulem (G-Sync) nebo podporou G-Sync Compatible. Tato technologie je dostupná především v herních noteboocích vyšší třídy a může mírně zvyšovat cenu zařízení.
Technologie FreeSync
FreeSync je otevřená adaptivní synchronizační technologie vyvinutá společností AMD, která, podobně jako G-Sync, synchronizuje obnovovací frekvenci displeje s počtem snímků generovaných grafickou kartou. Tím eliminuje trhání obrazu a snižuje zadrhávání při změnách snímkové frekvence.
FreeSync je založený na otevřeném standardu Adaptive-Sync, který je součástí DisplayPort specifikace, což umožňuje jeho širší adopci a nižší výrobní náklady ve srovnání s G-Sync. Existuje v několika variantách, včetně základního FreeSync, FreeSync Premium s podporou LFC (Low Framerate Compensation) a FreeSync Premium Pro s podporou HDR.
Pro využití technologie FreeSync je potřeba kompatibilní grafická karta AMD a displej s podporou FreeSync. V současnosti mnoho herních notebooků s AMD grafikami nabízí integrovanou podporu této technologie, a někteří výrobci implementují i podporu pro obě technologie (FreeSync i G-Sync) současně.
Technologie Mini-LED
Mini-LED je zdokonalená LCD technologie, která používá tisíce malých LED diod jako podsvícení displeje. Na rozdíl od běžného LED podsvícení, které má desítky až stovky zón, nabízí Mini-LED mnohem více jednotlivě ovládaných zón (stovky až tisíce), což umožňuje přesnější lokální stmívání (local dimming).
Hlavními výhodami Mini-LED jsou výrazně vyšší kontrast blížící se OLED displejům, vyšší maximální jas (často nad 1000 nitů) a lepší podpora HDR. Zároveň si zachovává výhody LCD technologie jako je odolnost proti vypalování obrazu a dlouhá životnost.
Mini-LED displeje jsou stále relativně prémiovou technologií u notebooků a vyskytují se především u high-end herních a profesionálních modelů. Jejich nevýhodou může být vyšší cena, mírně větší tloušťka displeje a občasný „blooming“ efekt (halové záření kolem jasných objektů na tmavém pozadí).