Paměť a úložiště

Slovník pojmů k mobilním telefonům - Paměť a úložiště zahrnuje klíčové termíny týkající se operační paměti a interního úložiště, které zásadně ovlivňují výkon a kapacitu vašeho telefonu. V této sekci najdete podrobné vysvětlení typů paměti jako RAM a ROM, technologií jako LPDDR5 nebo UFS, a dalších parametrů důležitých pro plynulý chod aplikací a ukládání vašich dat.

← Zpět na hlavní stránku slovníku

RAM (operační paměť)

RAM (Random Access Memory) je operační paměť mobilního telefonu, která slouží k dočasnému ukládání dat aktivních aplikací a systémových procesů. Čím více RAM telefon má, tím více aplikací může běžet současně bez nutnosti jejich opětovného načítání.

Moderní smartphony disponují typicky 4 GB až 16 GB RAM. Pro běžné používání je dostatečných 6-8 GB, náročnější uživatelé a hráči ocení 8-12 GB. Operační paměť je zásadní pro multitasking a plynulost systému, zejména při přepínání mezi náročnějšími aplikacemi.

ROM (interní úložiště)

ROM (Read-Only Memory) je v kontextu mobilních telefonů označení pro interní úložiště, kam se ukládají aplikace, fotografie, videa a další uživatelská data. Na rozdíl od RAM si ROM uchovává data i po vypnutí zařízení.

Běžné kapacity interního úložiště se pohybují od 64 GB do 512 GB, prémiové modely mohou nabízet až 1 TB. Interní úložiště je rychlejší než externí paměťové karty a jeho velikost nelze u většiny moderních telefonů dodatečně rozšířit, proto je důležité zvolit dostatečnou kapacitu při nákupu.

LPDDR4X

LPDDR4X je typ operační paměti používaný v mobilních telefonech, který představuje vylepšenou verzi standardu LPDDR4. Zkratka LP znamená „Low Power“, tedy nízkoenergetickou paměť navrženou pro mobilní zařízení.

Oproti předchozí generaci nabízí LPDDR4X nižší spotřebu energie (díky sníženému napětí z 1,1V na 0,6V) a vyšší datovou propustnost až 4266 Mbps. Tato paměť byla standardem ve většině telefonů střední a vyšší třídy v letech 2019-2021, než ji začala nahrazovat LPDDR5.

LPDDR5

LPDDR5 je nejnovější generace operační paměti RAM pro mobilní zařízení, která přináší významné zlepšení výkonu a energetické efektivity oproti LPDDR4X.

Paměti LPDDR5 nabízejí datovou propustnost až 6400 Mbps (u varianty LPDDR5X až 8533 Mbps), což je přibližně o 50 % více než u LPDDR4X. Zároveň snižují spotřebu energie až o 30 %. Tyto vlastnosti umožňují rychlejší načítání aplikací, plynulejší multitasking a efektivnější zpracování dat při náročných úlohách jako je hraní her nebo zpracování fotografií s AI.

UFS úložiště

UFS (Universal Flash Storage) je moderní technologie flash úložiště používaná v mobilních telefonech vyšší a střední třídy. Nahradila starší a pomalejší eMMC úložiště a nabízí výrazně vyšší rychlosti čtení a zápisu, což se projevuje rychlejším spouštěním aplikací a systému.

Hlavní výhodou UFS je schopnost současného čtení a zápisu dat (full-duplex přenos), zatímco eMMC umožňuje v jednom okamžiku pouze jednu z těchto operací. Aktuální generace UFS 3.1 dosahuje rychlosti čtení až 2100 MB/s a rychlosti zápisu až 1200 MB/s, což je přibližně 3x rychlejší než eMMC 5.1.

eMMC úložiště

eMMC (embedded Multi-Media Controller) je starší typ flash úložiště používaný převážně v budget telefonech a starších modelech. Jedná se o integrovaný paměťový čip s vestavěným kontrolerem, který slouží jako interní úložiště telefonu.

Hlavní nevýhodou eMMC v porovnání s UFS úložištěm je nižší rychlost přenosu dat a nemožnost současného čtení a zápisu. Nejnovější standard eMMC 5.1 dosahuje maximální rychlosti čtení kolem 400 MB/s, což je výrazně méně než u UFS. Telefony s eMMC úložištěm mohou být znatelně pomalejší při spouštění aplikací a ukládání dat.

Rychlost čtení

Rychlost čtení udává, jak rychle dokáže telefon načítat data z interního úložiště. Měří se v megabajtech za sekundu (MB/s) a má přímý vliv na rychlost spouštění aplikací, načítání fotografií, videí a dalších souborů.

Moderní telefony s UFS 3.1 úložištěm dosahují rychlosti čtení až 2100 MB/s, zatímco starší nebo levnější modely s eMMC úložištěm nabízejí rychlosti kolem 250-400 MB/s. Vyšší rychlost čtení se projevuje hlavně při spouštění systému, otevírání aplikací a procházení galerií.

Rychlost zápisu

Rychlost zápisu určuje, jak rychle dokáže telefon ukládat data do interního úložiště. Udává se v megabajtech za sekundu (MB/s) a ovlivňuje dobu instalace aplikací, ukládání fotografií a videí nebo kopírování velkých souborů.

Telefony s UFS 3.1 úložištěm dosahují rychlosti zápisu až 1200 MB/s, zatímco modely s eMMC úložištěm mají rychlost zápisu typicky mezi 100-250 MB/s. Vyšší rychlost zápisu oceníte především při pořizování videí ve vysokém rozlišení, stahování velkých souborů nebo zálohování telefonu.

Rozšiřitelné úložiště

Rozšiřitelné úložiště je funkce, která umožňuje zvětšit kapacitu interního úložiště telefonu pomocí paměťových karet microSD. Ne všechny moderní telefony tuto možnost podporují, zejména u prémiových modelů je tento trend na ústupu.

Výhodou rozšiřitelného úložiště je možnost zvýšit kapacitu telefonu i dodatečně po jeho zakoupení. Nevýhodou je, že paměťové karty jsou typicky pomalejší než interní úložiště, což může způsobovat zpomalení při přístupu k datům. Některé telefony podporují formátování SD karty jako rozšíření interního úložiště (tzv. adaptabilní úložiště), jiné umožňují kartu používat pouze pro ukládání médií.

Paměťové karty microSD

Paměťové karty microSD jsou vyměnitelná flash úložiště, která slouží k rozšíření kapacity telefonu. Používají se v zařízeních s podporou rozšiřitelného úložiště a vkládají se do speciálního slotu, často sdíleného se SIM kartou.

MicroSD karty se dělí podle rychlostních tříd (Class 2-10, UHS-I, UHS-II, UHS-III, V-class) a kapacity (SDHC do 32 GB, SDXC do 2 TB). Pro běžné použití je vhodná karta třídy 10/UHS-I s kapacitou 64-128 GB. Pro nahrávání 4K videa jsou doporučeny karty třídy V30 a vyšší. Rychlost microSD karty je vždy nižší než rychlost interního UFS úložiště, proto není vhodné na ni instalovat aplikace vyžadující rychlý přístup k datům.

Kapacita paměti

Kapacita paměti u mobilních telefonů se dělí na dva hlavní typy: operační paměť (RAM) a interní úložiště (ROM). Udává se v gigabajtech (GB) a určuje, kolik dat může telefon zpracovávat současně a kolik jich může trvale uložit.

V roce 2023 se běžná kapacita RAM pohybuje mezi 4-12 GB, přičemž 8 GB je dostatečných pro většinu uživatelů. U interního úložiště je standardem 128 GB nebo 256 GB, náročnější uživatelé mohou potřebovat 512 GB nebo více. Při výběru telefonu je důležité zvolit dostatečnou kapacitu paměti podle vašich potřeb, jelikož nedostatek RAM nebo úložiště může výrazně omezit používání zařízení.

Virtuální RAM

Virtuální RAM (nebo také rozšířená RAM) je funkce, která umožňuje využít část interního úložiště jako dočasné rozšíření operační paměti. Systém dynamicky alokuje část ROM a používá ji jako dodatečnou RAM v případě potřeby.

Výhodou je možnost udržet v paměti více aplikací současně, což zlepšuje multitasking. Nevýhodou je, že interní úložiště je výrazně pomalejší než fyzická RAM, takže výkon není srovnatelný. Virtuální RAM zpravidla umožňuje rozšíření o 2-12 GB v závislosti na modelu telefonu a implementaci výrobce. Tato technologie je podobná funkci swap známé z počítačových operačních systémů.

Správa paměti

Správa paměti je proces, kterým operační systém telefonu řídí využití operační paměti. Zahrnuje alokaci RAM pro aplikace, uvolňování paměti, když už není potřeba, a prioritizaci procesů podle jejich důležitosti.

Android a iOS mají rozdílné přístupy ke správě paměti. Android typicky udržuje více aplikací v paměti pro rychlé přepínání, ale může je agresivněji ukončovat na pozadí, zvláště u telefonů s nižší RAM. iOS je obecně efektivnější v práci s menším množstvím RAM. Někteří výrobci přidávají vlastní agresivní optimalizace, které mohou narušovat fungování aplikací na pozadí ve snaze prodloužit výdrž baterie.

Swap

Swap je technika správy paměti, při které se část interního úložiště používá jako rozšíření operační paměti. Když dojde volná RAM, systém přesune méně používaná data z RAM do swap prostoru na úložišti, čímž uvolní operační paměť pro aktivnější aplikace a procesy.

V mobilních telefonech je swap implementován jako součást funkce virtuální RAM. Přestože tento mechanismus pomáhá udržet více aplikací v „živém“ stavu, přístup k datům ve swap prostoru je výrazně pomalejší než v RAM, což může způsobovat zpomalení systému při častém přepínání mezi mnoha aplikacemi.

Mezipaměť (cache)

Mezipaměť (cache) je malý, ale velmi rychlý typ paměti, který slouží k dočasnému ukládání často používaných dat pro jejich rychlejší přístup. V mobilních telefonech existuje několik úrovní cache – od hardwarové cache v procesoru až po softwarovou mezipaměť aplikací.

Cache paměť procesoru je rozdělena na několik úrovní (L1, L2, L3), kde L1 je nejmenší, ale nejrychlejší. Softwarová cache zase ukládá například webové stránky, miniatury obrázků nebo části aplikací pro rychlejší načtení. Vymazání cache může někdy pomoci vyřešit problémy s aplikacemi, ale také způsobí, že se data budou muset znovu načíst, což může být zpočátku pomalejší.

Komprese paměti

Komprese paměti je technika optimalizace, při které operační systém komprimuje (zmenšuje) části operační paměti, které nejsou aktivně používány, ale mohou být v blízké budoucnosti potřeba. Tím se efektivně zvyšuje využitelná kapacita RAM bez nutnosti přesouvání dat do pomalejšího swap prostoru.

Android implementuje kompresi paměti prostřednictvím zRAM (dříve zswap), která vytváří komprimovaný oddíl přímo v operační paměti. Dekomprese dat je rychlejší než jejich načítání z úložiště, takže tento přístup nabízí dobrý kompromis mezi výkonem a efektivitou využití paměti. Některé nadstavby Androidu od výrobců jako Xiaomi (MIUI) nebo Samsung (One UI) obsahují dodatečné techniky komprese paměti pro zlepšení multitaskingu.

Šifrování úložiště

Šifrování úložiště je bezpečnostní funkce, která kóduje všechna data uložená v telefonu tak, že bez správného klíče (typicky vašeho hesla, PINu nebo biometrických údajů) jsou nečitelná. Tato ochrana je důležitá v případě ztráty nebo krádeže zařízení.

Moderní smartphony používají hardwarově akcelerované šifrování, které minimalizuje dopad na výkon. Android nabízí full-disk encryption nebo novější file-based encryption, zatímco iOS používá šifrování na úrovni souborů standardně u všech zařízení. Šifrování chrání vaše osobní data, hesla, zprávy a další citlivé informace, ale v případě zapomenutí přístupového hesla může vést k trvalé ztrátě dat.

Cloudové úložiště

Cloudové úložiště je služba, která umožňuje ukládat data na vzdálených serverech přístupných přes internet, čímž efektivně rozšiřuje kapacitu telefonu. Mezi populární cloudové služby patří Google Drive, iCloud, Dropbox, OneDrive nebo Samsung Cloud.

Výhodou je snadný přístup k datům z různých zařízení, automatická záloha a možnost uvolnit interní úložiště telefonu. Nevýhodou je závislost na internetovém připojení, potenciální bezpečnostní rizika a u větších kapacit často měsíční poplatky. Většina služeb nabízí 5-15 GB zdarma, za dodatečný prostor je třeba platit. Moderní telefony bývají dobře integrovány s cloudovými službami a umožňují automatické zálohování fotografií, kontaktů a dalších dat.

Duální aplikace

Duální aplikace (také známé jako klonované nebo paralelní aplikace) je funkce, která umožňuje používat dvě instance stejné aplikace na jednom telefonu, každou s jiným účtem. Tato funkce je užitečná například pro oddělení pracovních a osobních účtů na sociálních sítích nebo pro správu více účtů v aplikacích jako WhatsApp, Messenger nebo Instagram.

Funkce je implementována v nadstavbách Androidu od různých výrobců, například jako Dual Apps (Xiaomi), App Twin (OnePlus), Dual Messenger (Samsung) nebo App Clone (Oppo, Vivo). Technicky vytváří izolované prostředí pro druhou instanci aplikace, které má vlastní úložný prostor. Každá klonovaná aplikace zabírá dodatečný prostor v interním úložišti a využívá samostatnou část operační paměti.

Paměťové formáty

Paměťové formáty označují fyzické a logické uspořádání paměťových komponent v mobilním telefonu. U operační paměti se jedná především o standardy jako LPDDR4X a LPDDR5, zatímco u úložiště jde o technologie jako UFS nebo eMMC.

U externích paměťových karet se používají formáty microSD, microSDHC (do 32 GB) a microSDXC (až 2 TB). Starší formáty jako MMC jsou již zastaralé. Paměťové formáty určují maximum podporované kapacity, rychlost přenosu dat a energetickou efektivitu. Novější formáty obecně nabízejí vyšší výkon a lepší efektivitu při nižší spotřebě energie.

Úložný prostor

Úložný prostor je celková kapacita dostupná pro ukládání dat v telefonu. Skládá se z interního úložiště (vestavěné paměti telefonu) a případně rozšiřitelného úložiště prostřednictvím paměťových karet.

Je důležité vědět, že uváděná kapacita interního úložiště nikdy není plně dostupná pro uživatele, protože část zabírá operační systém a předinstalované aplikace. Například u telefonu s 128 GB úložištěm může být pro uživatele dostupných jen přibližně 110-115 GB. Při výběru telefonu je proto dobré počítat s přibližně 10-15% rezervou oproti uváděné kapacitě.

Rychlost načítání

Rychlost načítání vyjadřuje, jak rychle jsou data přenášena z úložiště do operační paměti, kde s nimi může pracovat procesor. Je klíčovým faktorem pro rychlost spouštění aplikací, načítání her, procházení fotografií nebo otevírání dokumentů.

Na rychlost načítání má vliv především typ úložiště (UFS vs. eMMC), jeho generace a rychlost čtení. Dalšími faktory jsou optimalizace operačního systému, mezipaměť a typ souborového systému. Moderní telefony s UFS 3.1 úložištěm mohou dosahovat až 10x rychlejšího načítání než starší modely s eMMC 5.1.

Rychlost ukládání

Rychlost ukládání určuje, jak rychle může telefon zapisovat data do trvalého úložiště. Ovlivňuje dobu potřebnou pro uložení fotografií, videí, stahování aplikací nebo zálohování dat.

Tato rychlost závisí primárně na rychlosti zápisu úložiště. Na rozdíl od osobních počítačů nebývá u mobilních telefonů takový rozdíl mezi rychlostí čtení a zápisu. Telefony s UFS 3.1 úložištěm dosahují rychlosti ukládání kolem 1000-1200 MB/s, zatímco modely s eMMC úložištěm jsou výrazně pomalejší (100-250 MB/s). Rychlost ukládání výrazně ovlivňuje komfort při pořizování sériových fotografií nebo natáčení videí ve vysokém rozlišení.

Související kategorie

← Zpět na hlavní stránku slovníku